Úvod »Trestné právo»Kriminalistika a kriminológia » Křižovatka zvaná Balkán
Reportážní cestopis mapuje ta nejkonfliktnější a zároveň nejmalebnější místa poválečného Balkánu. Kniha provede čtenáře oblastmi, ve kterých ještě neskončil konflikt, včetně zákoutí jaderských ostrovů a přímořských hor. Začíná reportážemi z Kosova a Albánie, plynule přechází do Bosny a Srbska a končí Černou Horou, Dalmácií a chorvatskou Likou. Z Kosova kniha přináší mimo jiné vhled do odstrčeného malého muslimského národa Goranů, příběh pumpaře, kterému Albánci zabili bratra, či albánské uklízečky na české vojenské základně, ohlédnutí za vyhlášením nezávislosti, přiblížení hovorů v obyčejné srbské hospodě nebo povídání s liberárním srbským mnichem. Z Černé Hory pak například rozhovor s knězem, který kryl válečné zločince a pak držel hladovku, nebo pohled do udírny pršutu. Příběhy a reportáže doplní v hojném počtu fotografický materiál a mapa regionu.
recenzie:
Kniha je zajímavá a poučná. Dověděl jsem se díky ní jak se vaří bosenská káva, jak se žije Srbům v kontejnerech v uprchlickém táboře Gračanica nebo Goranům na jihu Kosova. Pozornost věnuje autor hlavně Kosovu a Srbsku, v menší míře pak Bosně, Černé Hoře a Chorvatsku. V knize je i jedna kapitola o Makedonii a dokonce jedna o Albánii. Názor Martina Ježka na situaci v zemích bývalé Jugoslávie nemusí být sice některým českým čtenářům po chuti, ale myslím si, že mu nemohou vytýkat zaujatost nebo jednostranný pohled na věc (což se nedá říct například o Jiřím Dienstbierovi nebo o Rajko Dolečkovi, o němž jsem se mimochodem při čtení této knihy také dověděl zajímavé informace). Ježek se domnívá, že nezávislé Kosovo bylo nevyhnutelné, protože proces jeho osamostatňování započal už dávno a nedal se zastavit. Zároveň ale podotýká, že kosovská nezávislost sama o sobě balkánské problémy nevyřeší, na to je tahle křižovatka mocenských sfér vlivu, kultur, národů a náboženství příliš složitá.