Šlechta hrála v dějinách evropských národů vždy velmi významnou roli. Přestože v posledních dvou stoletích postupně ztrácela vliv, dodnes představuje významný společensko-historický fenomén. Šlechtictví je synonymem tradice, víry, dějinnosti a kontinuity. Dvacáté století však postavilo před středoevropskou šlechtu mnohé výzvy.
A právě vztahy, postoje a chování aristokracie vůči totalitní moci, formy šlechtického odboje či odporu a následné perzekuce, stejně jako pohled na rub mince, tedy na kolaboraci a sympatizování šlechty s totalitarismy, zvláště s nacismem, představují problematiku, která dosud nebyla komplexně zpracována. Vůbec první pokus zabývat se otázkou postavení středoevropské šlechty v době totality vzešel ze spolupráce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro studium totalitních režimů a kromě historiků z České republiky byli k přípravě publikace přizváni odborníci ze Slovenska, Německa, Rakouska, Rumunska a Lichtenštejnska.