Úvod »Byty/Stavby/Pozemky/Kataster» Trianonská smlouva - devadesát let poté
Málokterá událost moderních evropských dějin vzbuzuje i po devadesáti letech tolik emocí jako mírové smlouvy z Paříže z let 1919-20. Trianonská smlouva byla významná ani ne tak proto, že položila základy (dodnes poněkud přeceňované) Společnosti národů, nýbrž proto, že posvětila hranice mezi středoevropskými státy, kdy se rozpadly habsburská monarchie a uherské království. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tyto události novým sborníkem.
Část A přináší texty ze semináře "Trianonská smlouva – devadesát let poté", který proběhl 31. května 2010. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR klade otázku, zda post-versailleský systém byl výsledkem liberálně-demokratického uspořádání či diktátu vítězů. Velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Koukal popisuje vnímání Trianonu dnešní rakouskou společností. Jiří Němec z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně rozebírá trianonské trauma a revizionismus meziválečného Maďarska. Profesor Štefan Šutaj ze Spoločenskovědného ústavu Slovenské akademie věd diskutuje vývoj politických názorů na Trianon a jeho "využívání" v politické praxi. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weiglargumentuje, že absolutní historická spravedlnost neexistuje.
Část B sborníku nabízí zajímavé doplňkové texty. Profesor Vysoké školy mezinárodních vztahů a veřejné správy Oskar Krejčí zkoumá dopad Trianonu na současnou politiku. Profesor historie z Maďarské akademie věd Ignác Romsics nabízí maďarský pohled na jednání o Trianonské dohodě. Eva Irmanová z Historického ústavu Akademie věd ČR se zabývá jednáním o míru s Maďarskem v letech 1945-47. Velvyslanec ČR v Polsku Jan Sechterpřipojuje poznámky k "druhému Trianonu" – mírové smlouvě s Maďarskem z roku 1947. Redaktor Hospodářských novin Martin Ehl argumentuje, že menšiny a bouřlivá historie se hodí hlavně jako domácí maďarské politické zbraně, především v čase, kdy jsou nutné hluboké reformy státu a jeho financí.
V přílohách najde čtenář klíčové paragrafy Mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Maďarskem ze 4. června 1920 a Mírové smlouvy mezi spojenými a přidruženými mocnostmi s Maďarskem z 10. února 1947. Připojeno je i prohlášení prezidenta republiky a předsedy vlády ČR k maďarskému zákonu o národní soudržnosti ze 4. června 2010.
Trianonská smlouva, ačkoli od jejího uzavření již uplynulo přes devadesát let, je nesmírně živá. Přestože právo na sebeurčení národů střední Evropy bylo po první světové válce legitimní a přirozené, s rozpadem habsburské monarchie a uherského království se někteří stále nechtějí smířit. O tom, zda Trianonská smlouva byla výsledkem rozumného uspořádání, nebo zadělala na budoucí konflikty, pojednává tento sborník. Přeji inspiraci a pozorné čtení.
Václav Klaus
V Praze, 12. srpna 2010