Autoři CEPu o euru

Kompletné špecifikácie

Evropské integraci a evropské měnové unii se ekonomové CEPu (poněkud neobvyklý termín "ekonomové CEPu" je snad trochu ambiciózní, ale v každém případě zcela volná a nezávazná "škatulka" pro ekonomy, kteří s CEPem tak či onak spolupracují a jejichž texty jsme v minulosti nejednou publikovali) věnují už delší dobu. V posledních letech jsme i my vydávali celou řada článků a knih, které se tohoto tématu přímo nebo nepřímo týkají. Patří k nim i jedna z vůbec prvních publikací CEPu, kterou byla téměř před deseti lety sbírka mých textů s názvem "Evropa pohledem politika, Evropa pohledem ekonoma" (z roku 2001). Tématu eura byla v CEPu věnována i řada seminářů a z nich vzniklých sborníků (např.: Možnosti měnové politiky a příchod eura (duben 2002); Euro, statistika a deflace (květen 2003); Euro – dříve, nebo později? (březen 2007).

Letošní krize eura je dobrým důvodem se k tomuto tématu vrátit. A leccos si připomenout. Sestavený výběr textů ekonomů CEPu je naším aktuálním příspěvkem k tolik potřebné diskusi na toto téma. Ke svému nejnovějšímu textu k euru (který je také uveden v tomto sborníku, nechci přidávat nic nového, chci naopak citovat ze svého prvního souvislejšího textu na toto téma, se kterým jsem vystoupil v srpnu 1996, tedy před čtrnácti lety, na Evropském fóru v rakouském Alpbachu (a o měsíc později ve washingtonském American Enterprise Institute). Tento projev byl přetisknut v mé, již citované knize (str. 93 – 99).

Mou tehdejší výchozí tezí bylo, že je "Evropská měnová unie zřetelně politický, a proto nikoli čistě ekonomický projekt". Přidal jsem k tomu – podle mého názoru důležitou – poznámku, že je "více politickým cílem politiků než politickým cílem občanů jednotlivých evropských zemí". I dnes jsem přesvědčen o tom, že to je nikoli zanedbatelný rozdíl, který však bývá málo zdůrazňován. Právě o tom je totiž onen demokratický deficit v EU. Právě proto v řadě zemí nikdy nebylo na téma eura povoleno uspořádat referendum. A kde uspořádáno bylo, tam bylo euro většinou odmítnuto. V říjnu 2000 jsem uveřejnil v Denících Bohemia článek s názvem "Dánské referendum řeklo euru NE!", kde jsem se zamýšlel nad tím, proč euro odmítli právě Dánové, kteří nejsou žádnými euroskeptiky. Odpověď je jasná: není to o skepticismu nebo optimismu, je to o analýze nákladů a výnosů.

Ve svém vystoupení v roce 1996 jsem také řekl, že je "problém evropské měnové unifikace – právě díky tomu, že se jedná převážně o projekt politický – trivializován, že jsou přeceňovány její nesporné (a nikým nezpochybňované) výhody, ale že jsou podceňovány nebo zcela opomíjeny i její stejně nesporné nevýhody". Vzpomínal jsem při tom na komunistický systém, "jehož základní strukturální charakteristikou nebylo ani centrální plánování, ani státní vlastnictví, ani vedoucí úloha komunistické strany, ale priorita politiky před ekonomikou, resp. neskromná a nepokorná idea, že je možné, aby politika diktovala ekonomiku". Po čtrnácti letech vidíme, že se tento diktát politiky nad ekonomikou Evropě nevyplatil.

Mluvil jsem tehdy i o tom, že Evropská měnová zóna není díky heterogenitě dnešní Evropy "optimální měnovou oblastí", zamýšlel jsem se nad tím, kde vznikla tato heterogenita a řekl jsem i to, že jednou z jejích příčin jsou "odlišné národní sklony, tradice, zvyklosti, které lze jen těžko měnit vzhledem k jejich dlouhodobé historické zakotvenosti, resp. jejichž změna není v krátkém ani středním období proveditelná". Odvážil jsem se předpovídat, že "odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi budou nutně zdrojem budoucích konfliktů". Nijak se neraduji z toho, že jsem měl pravdu.

Připravovaný vznik Evropské měnové unie jsem považoval "za největší poválečnou evropskou změnu" a dodal jsem – necelých sedm let po pádu komunismu – "kolaps komunismu ve východní části Evropy nevyjímaje". V roce 1996 byl pád komunismu ještě velmi čerstvou událostí, tehdy se ten můj výrok zdál asi poněkud nadnesený, ale dnes – po více než dvaceti letech – se mi zdá, že byl oprávněný.

Uvádím tyto citáty nikoli jako nové průlomové myšlenky, ale jako potvrzení toho, že jsme toto všechno – alespoň někteří – věděli už pár let před tím, než bylo euro zavedeno. To je pro historickou pravdu nezbytné připomenout. Věřím, že pro čtenáře bude celý tento sborník přínosem.

Václav Klaus

V Praze, 19.8.2010