Úvod »Dejiny práva» Člověk, poznání a mezinárodní politika
Kniha je polemickou sondou do současného stavu filozoficko-vědního zázemí výzkumu mezinárodních vztahů. Snaží se odpovědět na otázku, jakým směrem a proč se má ubírat budoucí filozoficko-vědní diskuse za podmínek, kdy debata mezi pozitivismem a jeho radikálními odpůrci se téměř vyčerpala. Hlavní argument spočívá v přesunu pozornosti na střet mezi pragmatismem a vědeckým realismem. Z těchto dvou alternativ se autor kloní k pragmatismu, který dle jeho soudu přináší jak užitečnější pohled na tvorbu teorií, tak konstruktivnější přístup k epistemologii ve výzkumu mezinárodních vztahů.
Obsah:
Předmluva
1. Úvod
2. Pozitivismus
Empiricismus v pozitivismu
Pozivismus a instrumentalismus
Pozitivismus v mezinárodních vztazích
Protipozitivismus a jeho důsledky
3. Pragmatismus
Prolog
Důvod a smysl poznání v pragmatismu
Relační stanovení "významu"
Empiricismus a pragmatismus
Reprezentace "reality" v pragmatismu
Věda jako sociální činnost
Úloha vědeckých teorií v pragmatismu
Inherentní epistomologická nejistota v pragmatismu
Pragmatismus v mezinárodních vztazích
4. Vědecký realismus
Prolog
Transcendentální realismus Roye Bhaskara
Důvody a smysl vědeckého poznání dle realismu
Sociálno jako překážka na cestě k transcendentalitě
Empirismus v realismu aneb chvála příčinnosti
Inherentní epistemologická nejistora v realismu
Kritika transcendentálního realismu
Zkoumání sociálna v realismu – kritický naturalismus
Shrnutí argumentů vůči kritickému naturalismu
Vědecký realismus v mezinárodních vztazích
Vědecký realismus Alexandra Wendta
Vědecký realismus Colina Wighta
Inherentně nejistá epistomologická situace a sociální emancipace u Colina Wighta
5. Věda bez filozofie?
Přirozený ontologický postoj Arthura Finea
Přirozená věda versus normativní epistemologie
6. Sociální epistemologie
Epistemologický skepticismus vědeckého realismu z pohledu sociální epistemologie
Sociální epistemologie – shrnutí
7. Závěr